ÎO O
(Dltsv sv oi ô d v c c ro v
E x Xô%ov I ls k la o nccïç.
A X a k x é dè Xttçcov,
K a i to fx ô q ô ifx o v /tio& s v n e -
nQCOfxkvov éxrpéQéV.
IJ v q dè n a y xq a r è g &Qa6S0-
flCC%àv Té XéOVTCüV
puisset Didymi ïectionem ScuSdXw (sic enim scripsisse videtur)
fiayaiqq, artificiose fabrefacto gladio. In Scholiis occurrit primo
Joco : • AaidtxXov puyuiquv tov 8ôXov eins, TprjTixov ysyovôza
tîç dnojXszav ' naqôoov 8oXiq Tsyvrj yqrfîdpsvoç snsßovXsvosv. Videtur
igitur Scholiastes v. g3. Axaozoq legisse. Ita locus sic re-
fingendus ésset: — AîpôvsGozv. ZldfiaqTog cInnoXvTccç "Axuozoç
ôoXicaç Tsyvcaai yqrjoa/zsvog, zîi zluiSdXta âè (layatqa, zplxsvév 61
S-dmzov ex Xôyov HsXiko ndcç. Quae apud Schol. Apollonii I,
224. mèmoratur, puyouqu rjcpatOTÔTSvxioç, ad aliam narrandi ra-
tionem spectat, et malè ad Pindarum aduocatur ab vno Scholia-
starum et a Zenob. Proùerb. V, 5o. Iterum alia narratio apud
Apollodor. Ill, 12, 5. occurrit. 96. Vulgo cpînsvsv. Recte
mutauit, vt prima syllaba producatur, Schmidius (ptzsvsv. Vtrùm-
que poetis est priyavua&aL, noièia&ai, zsXtïv. loi. •&qaovpa
102. %ùv t e X. edd. vulgg. inde a Romana : ita truncatus
alter versus. Schmidius nayxqaTSç te S-qaov- coniiciebat: ue'c
male; raox Aldinam reuocauit, quam in textu habemus. Vulgairs
sane forma est ■ d-qaavfidyrjç ; vnde Pauw emendare volebat:
•d'quavvo - puydv, vel nayxqazéç ys Squav ~ p.
quam lyricus; si tarnen in epi-
fheton mutes, et Daedaleum
vel Daedalium ' ensem dixeris,
non adeo ab vsu poetarum id
abhorret. Vsus tarnen vocis öai-
SuXoq adiectiua forma etiam ad
Romanos poetas peruenit. Simpliciter
verba sic se habent: t «
öouddXto de pctyoUqa ( pro Sid
irjg (luynloug) ense fabrefacto
ipsi subducto necem machiuatUs
est Acastus.
98. uXaXxs 8s Xslqav (sc.
t Öv S-avazov) xai t o póqaipov
txzpsqsv, quod fatale e r a ta d
exitum jperduxit. Male multa
mouet Schol.
‘Ovv/ceg ô £ v rd ro vg dp/uav
T é dbcvoxdrcov 6%a6cug ôd u rroev,
zf. L . K 4 iy .
105 Eyocfzéy vtpL&Qovcov
Mlccr NriQétdav'
E ld e r d* é v x v xX o v èd ça v ,
T a g o vQavov ßccöiktjsg
Horror) t3 èfpbt,o[zerot
110 A d q a x a i xQctrog êgécpcc-
rccv êg yérog ccvra.,
EadtLQMv to nçog Çocpov o v n é -
q a x ô v . dnoTQtTié
io4. te Sizvoxd- Paeoû secundus pro Ionico, vt saepe, monente
quoque Pauwio. Schmidius refinxerat: v. io3. O. o. xai a- io4.
xfiàv ôsivozdzav. 107. Ne colon Iambicüm in altero loco laboret,
tribrachyn mauult Pauw : svxvxXov. 111. èç yévag omaea
vett. edd. donee primu3 Steph. dédit s g yérog, in postentatem,
quern sequuti sunt ceteri edd. etiam ipse Commelinus. Rittershu-
sius syysvèç (ad xqdzog) emendabat: ex Scholiis scilicet; elegantius
Pauw: èg ysqaç. Sunt t u s8 v u Pyth. Ill, 167. quern locum confer.
Nee tarnen xqdzog per se satis commodum videtur, nisi iun-
gas zó 'xqdzog èg yêvög (jèoópsvov), h. potentiam, opes ad posteri-
tatem duraturas, pro vulgari: zà xqdzog zov ysvovg ttvzov. slgécpa-
vuv duplici senSu, aliter 8&qa, afferendo, aliter xqdzog, praedicendo.
112. Iterum in capite spondeus pro trochaeo. Inclinât Schmidius
in emendationem : I'adèqKiv ; sed Pauw confugit ad metrum aïiti-
spasticum. Versum in animo habuisse vuletur Euripides Hippol.
744. 5.
io4. oydaazg. \smaymv, nav-
rjg. concessum in nuptiis, in quo
oug. non a oyuoj, sed a oydt,a.
sedentes dii
Voces sunt remigantium, dum
remos inhibent; vt sup. Pyth.
112. In digressionem euagatus
X, 79.
solleimi more et formula se re-
107. svxvxXov sSguv, zug. sqz
vocat. Vitra Herculis columnas
Find. Vol. I.
Gg