í
\
:. [ f
^l.í.fv .
ili
i
• A •
r :
? j *
JV.rvàik
• j v.¡ - Ui í
.1.
ZI A
^ ]n
i-. ^
í 1. f, 1 m
.1 .'•1
l'i J '
1 r
my
i
í n m : 'L:
32'2
S i c BerfcíjíebcHCrt ©rfUnnuigen, wctc^c «on ben ©djriftftelícni bcv imb nací, Cini, e iik'r Í3en ^M) gegeben
.rnirbcn, fú,6 tn;3í5mcvé aSerfncV e i n c ä m5glic{;fì oolíftánb. a[Qörtev6iu()ä ber botan
SevmtncfDgie (®. 80. it. 81.) nacíjjufcÍKii. " "
§. 132.
«
©ic SBlume (Corolla) (§. 61. Nr. 2.) unteifcí)cí&et fící; »om iíc(d;e burcf) íf;rcn getüóf;!!.
tic^ Savtcreu Sau. ©te t)l batet met'lì búnn, feiten bici iinö f(eifcf}ig (crassa et carnosa),
wie tei Stapelia, Hypericum dolabriforme f'eni., Derb unb fají lebe rar i ig (subcoriacca)
bei Liriodendron Tulipifera, fiáiitig iiiib üevtrocfnct (membranacea et scariosa), fcei Plantago,
ober fcí}it)ammíg (spongiosa), bei Corjdalis fungosa Fent. ©ie jeicf^net ficf) ferner
burc^ ntannicí)faítige gárbung aiié, iinb it)af;rcnb beim j?eicf)e bie bevrfcijenbe garbe bie grüne
ifi, trifft man biefe nur f;ód)jí feiten bei ber Oííume an,
Oìur ffiD cine bappeíte SíiUbeitbecfe »orijanbcn iff, fmni mit @emíg!,cíf oo« einer Sßlnme bie Sebe
fei;n. Ste emfadje Süitljenbecfe tft mit einem iH-fo.ibevn WníDrníe jn bejeidjnen, fie mag nun gnin nnb
feld^abnlid; ober gefcirbt unb blnmenartig fci)n. (Sergi. §. 61. Nr. 3. nnb §. 133.).
9íací) tbrer 2(nbeftung r;eißt bie ©lume:
1. frei (libera), ipenn fíe »luber bem j^eld; nod) bem ^rud^tfnoten angewadjfen íjí: Borago
(Fig. 938. a.b.), Phlox (Fig. 937.}, Sabiaten (Fig. 947 - 957.);
eijnomjmc: u n t e r f l ä n b t g , untere, l)>)p ogt)nifcf) (infera, h/pogjna).
2. angciüad7fen ober aufgeit)ad}fen (adhaerens s. adnata) unb jwar:
a. bem jieíc^e (calyci), wenn fte einem freien ober i^erig^nifdien j?e(c^e (§. 131.
Nr. 3.) aufgeiüad}fen i|i: Lythrnm, Cuphea (Fig. 886); '
©ijnonijme: m i t t e l f t ä n b f g , pcrtgtjntfcf) (perigjna).
b. bem grud)tfnoten (germini), wenn fte bei einem angewadifenen j^eld^ (§. 131.
, Nr. 4.) auf beffen ©aum oDer auf bem grud^ifnoten angeheftet fdieint: Pliiladel-
• pluis coronarins^ (Fig. 835.), Campanula (Fig. 932.), Lonicera (Fig. 941.), Vaccinium.
©^nonrjme: ober il i n b i g , obere, epig^ntfcf) (supera, cplgjna).
. * 3tngen)«c(,fen (adnata) nennt Sinf (El. phil. bot. §. 164.) bie äStnme, «enn fie jic^
ic<rf,t »DH törer 3(ní,efti.ngéfteae trennt, unb eingeroacbfen ober ä u f a m m en g e w ad,fe n (innata
s. connata), t»enn biefe itvennnng weniger ieidjt gefrf^ieljt.
• ' ,3iad) bem Bufammenbang ibrer S^ciie ift fíe, wie ber iíeíd;:
A. einblättrig (monopetala — monopélale), wenn bie «íumenbíáttcr ju einem jufamnten.
. |»ángenben ©anjen »erbunben fínb : (Fig. 887 — 894. u. Fig. 926 — 961.).
©i()ncnt)m: o evronc^f enbl ä t t r i g (gamopetala — gamopètale De C.).
323
* Dat^oii nííi"b'ittitcrfd)tebcn bíc 'etnjeíMattvíg e ^lunie cCorolía haplopetala Nees'}^ njenn aiié
einem SÍSírtel t)pn 93íi!menlbídttevn njírfííc^ nuv cín ^laít üDrí)anfcen íf!, mz hd bev uiiDonfommenen 93lume
t>cí Amorpha (Jlg. 828.). v ' ' ' ' '
Der SltiSbvuc! nnipctala, íjon Sínf C«. a. D.) üorgefdjícigeii/ íft megen feiner faífc^en
ju oermcrfen.
2ín Der einblättrigen ©íume ircrben \vk beim ífcíc^e (§, 131. 20 ím
Sllígemeínen uníerfdjícben: 1) bte $yí5|)re (Tubüs) (Fíg. 931 a.), 2) ber (Saum (Límbus)
(b.), 3) bcr @d)íunb (Faux) (c.).
S i e Oefíaíí, Síícfjtuug imb übrigen 9Serf;áítnifye biefcr S!f;eí(e Jferben naber bejeíí^net.
©o íommt
1. bie ?Rbl)tt unter anb'ern üor: .
a. gerabe (rectus): bei Syringa (Fig-. 878.), Spigelia (Fig. 931);
. b. gefrummt (curvatus): Lamium (Fig. 947.);
lOian fann t)ter nod) bie oormärf^gefrümmte (Tubus inairvus), 5ei PliJomis Herba
venti (Fig. 950.) unE) bie riicfiüáríé geEriimmte 3ÍDÍ)re (Tubus recurvus), bei Lamlum
album (Fig. 947.) unb Salvia pratensis (Fig. 951.) unterfc^eibeii, , . ,
c. tt)al§ig (cyliiidricus): Syringa (Fig. 878.); -
(1. fani i g ober priématifd} (angularis s. prismaiicus), 5, SS. fúnffaní i g (quinquangularis
s. pentagonus), bei Symplíytum (Fig. 894. a.b.);
c. i?erfúrjt (abbreviatus): Myosolis (Fig. 890.); fe{)r furj (brevissiníus): Scopolina
atropoides, Convolvulus tricolor (Fig. 933.);
f. üeríángert (elongaius): Spigclia (Fig. 931), Nicotiana, Phlox (Fig. 937.);
feí;r lang (longissimus) : Mirabilis longlílora u. f, ir*
2. ber ®aum erfd)cint:
a. ftad; (planus): Phlox (Fig. 937.), Myosotis palustris (Fig. 890.);
b. vertieft (concavus): Primula officinalis (Fig. 746.);
c. aufrecht (erectus): Ceriiithe minor (Fig. 926.);
d. offen ober auégebreitcí (patens): Atropa (Fig 882. a.), Nicotiana, Spigelia
(Fig. 931);
e. jurú(ígcfd)íagen (reflexus): Cyclamen (Fig. 169.); jurúcfgeroílt (revolutus):
Cerinlhc major, Symphytum officinale (Fig. 894.);
f. üeriiirjt (abbreviatus) ober furj (brevis): Spigelia (Fig. 931.), fel)r furj (brevisslmus):
Erica Telralix (Fig. 934.), Arbulus (Fig. 935.), Yaccinium nliginosum
(Fig. 936.);
g. weit (amplus) ; Convolvulus tricolor (Fig. 933.), Conv. purpureiis;
h. gieid} (aeqiialis), in iion gleicher ©ejíoít imb ©rope getf)eí(t: Campanula
VT
.«.'i f.
' 4
i :
I I
f .
i .
jti' -• «• •