, <
I : I;
It
I ' ' '
i :
'Í
' } » •
l] •
I ,
228
8 . Dem ä ißl a t t f l i e l g e g e n ú t e r (petiolo oppos i tae) : As t raga lus Onobrychi s (Fig. 4 8 1 ) ,
Mercnrialis annua , Ornithopus scorpioides.
c. diad) i f ; r cm U m v i ^ :
^ i c r fónnen bte mcífícn bá ben i^erDùnnten Plat t formen angegebenen Sef i immungen
in ä(mt)ent)ung fommen. Diur iji ju bcmevfen, bap bie 3íeben6íáttei' meífí eine í^aíbíi'tc
güvm í)ahm^ tnbcm í^r 9ìanb gegen ben ©tengcí me^r gerabííníg imb nac^ aupen me^r
gebogen erfá^eínt, g eme r gíebt e^ feine jufammengefclste Díebenbíátter, ©t e )inb alte
e í n f a ^ , batei aber oft meí;r ober weniger jertbeiít.
©í e fínb fjternad}:
] ^ a t b e i ; f 6 rmx g (semiovaíac) : Medicago sativa;
10. j ^ a l b j&e r j f ó rmt g (seraicordatae): Orobus variegatus (Fig, 4 7 6 ) , Mespilus Oxyacaníha
( F i g . 482);
11. I ^ a í b n i c r e n f ó r m í g (semireniformes): Sa l i s aurita (Fig. 4 8 3 ) ;
12. ^ a í b p f e í t f ó r m í g (semisagittatae): La thyrus pratensis, L. sylvestris (Fig. 1 3 6 ) , Orobus
vernus (Fig. 4 8 4 ) ; " -
13. ^ a l b f p í e p f ó r m í g (semihastatae) : Vicia Cr a c c a , Yicia tenuifolia (Fig, 4 8 5 ) , Vicia
cassubica (Fig. 4 1 3 ) .
* ÍRur hd einigen ^fíanjcn íjciben bte DíebenMatter eine ben eígentlídjen ^íaíícrn a[;nttd(?e (^c^
ftftít (Stípulae Müs similes), míe bet Lotais Jacobaeus (Fig. 477}.
Cíben fo bílbct fíc^ nnr ín feítenen ^dííen anc^ bíe innere, gegen baö iöfatt gerichtete -fJalfte
unb bann ineifi niiv nnooHftänbig auä, fc bag bie lítebenbldítev boc^ nnr eine fdjiefe ©eftalt erljaftcn.
©0 ftnb )le iß. « n g í e t i ^ í í í f e í í f ö rmi g (inaequaliter sagittate), bei Galega officinalis Lathyrus
pratensis (Fig. 486).
i 9 í a d ^ b em S í a n b e finb fíe:
14. g a n j r a n b i g (integerrimae): Orobus vernus (Fig. 4 8 4 ) , La thyrus pratensis (Fig. 4 8 6 ) ;
1 5 . g e j á ^ n t (dentatae) : Fi sura sativum (Fig. 4 9 0 ) ;
1 6 . g e f ü g t ( ser ratae) ; Trifolium rubens (Fig. 4 7 2 ) , Mespilus Oxyacantha (Fig. 4 8 2 ) ;
17. f í e b e r f í ^ a í t í g ober f í e b ^ r t ^ e t í í g (pinnatifidae s. pinnalipartitae) : Viola tricolor
CFig. 4 8 7 ) ;
1 8 . g e f r a n j t (fimbriatae): Viola canina (Fig. 4 8 8 ) ;
19. g e ^ t ) imp e r t (ciliatae): Cassia flexuosa (Fig. 4 8 9 ) ,
e. t ^ r e r @ r ó g e :
2 0 . f e ^ r f l e i n ( rainut i s s imae) : Zygophyl lum Faba go (Fi g . 4 0 7 ) ;
2 1 . f l e i n (pa rva e ) : As t ragalus Onobrychi s ( F i g . 4 8 1 ) ;
229
22. g r o ß (ma gna e ) : As t ragalus glycyphyl los (Fig. 4 7 4 ) , Mespi lus Oxyacantha ( F i g . 4 8 2 ) ,
Lal l iyrus pratensis (Fig. 4 8 6 ) ;
03, f e b r g r o ^ (maxima e ) : Pi sum sativum (Fig. 4 9 0 ) .
f. íRa<í) í ^ r e r ® e r i t ) a d ) f u n g :
24. g e f o n b e r t (di s t inctae) , íüíc bei ben metfien mit Síebenbfóttern üerfe^enen ^ f í a n j e n ;
25. ì3e r t t ) a c^f en (connatae) : Humulus L u p u l u s , Melianthus major (Fig. 4 7 8 ) , Rut idea
parvidora (Fig. 4 8 0 ) , As t ragalus Onobrychi s (Fig. 4 8 1 ) ;
*'^ter werben fte Ijänfig für ein e inz e lneö SKebenbi a t t (Stipula solitaria) angefe^en, intb
rcenn iíjre ©ptljen noc^ gefonbert ftnb, fo nennt man eè geiDDÍjnííi^ a n é g e r a n b e t , jwe i f p a l t i g
(Stipula emarginata, bifida etcr.). Dem einzelnen Dítebenbíatt werben bann bie gefonberten ate ge^
p a a r t e Siebenbi c i t ter (Stipulae geminatae) gegenüber gefieííh
3 u f a § 1. SBenn ftd) bie b(attix)ínfe(jíánb{gen iíeritJai^fenen SZebenblatter am ©runbe
äufammenroUen unb ben ©tengeí fc^eibenartíg umgeben, fo entfielt ba^ fogenannte i á ) ^U
b i g e S j í e b e n b í a t t (Stipula víiginalís ober beffer vaginans) ober bie 3 í e b e n f d } e í b e
3 í í e e é : bei Potamogeton natans (Fig. 4 9 1 ) .
g. Slaá) b e r e o n f i f í e n j :
2 6 . b í a t t a r t í g ( fol iaceae) : bei ben meíften mit Síebenbíáttern ^erfefrenen ^ f í a n j e n ;
2 7 . i í e r t ro c f n e t , r a f f e l n b ( scar iosae) : Pa ronychi a , mehrere As t r a g a lus -2 í r t en;
28. I ^ áut t g (membranacea) : Magnol i a ;
29. b o r n f ó r m x g ( spini formes ) ; Capparis spinosa (Fig. 2 7 9 ) .
h. Díad? b e r fínb fie meift g r ú n n>íe bie 93íátter, feítner anberS ge^
f á rbt , 5. f t f b e r í ü e t p (argenteae) : bei Paronychia argentea; b r a n b í
f l e c f i g (sphacelatae) : bei Vicia F a h a , V. sativa; u. f. tt).
i. dtaá) b e r © a u e r :
30. b l e i b e n b (persistentes), itienn fie nod) nad) bem Slbfallen ber ^ l à t k x yDrl;anben f ínb:
As t ragalus aristatus (Fig. 1 9 6 ) ;
*Dt e bícíbcnbcn Sfíebenbíatter gcl)en jnweílen in líornen íiber: u e r ^ d r t e n b e í í i e benbí a t í c r
(Stipulae iuíhiresccntes), bei einigen ftranrfjartigen Astragalus- unb bet Robinia - ^rten.
31. a b f a l l e n b (deciduae) , mit ben 331Attern fic^ ablofenb: Trifolium^ Viola, S a l i x ;
32. ^ i n f á l l i g ( c aduc ae) , balb nadi ber (Sntfaltung beé Sglatteé ober bod) it)enigilenö oor
beffen 5íblófung abfal lenb: bei Viburnum Opulus.
*Di e tjinfäaigen Oubenblätter, weldje ftd) bei »telen Canbljoljern, 55. bet ber (íícíje unb
d)c ftnben, unb bie meiiT: frfjon g aljrenb beS 5luáfcí)íagcná ber ^Blätter abfatten^ werben
fd)uppcn (Kamenta) genannt (Fig. 499, aa. Fig. 500).
il