316
@t'imi>f, tveii öctt)ßi)nii(l) fünf eine ©j^ívaíc um hii
©íengcí inac^cn iini) fonad) einm i)oíífíaii&ígcn m-önj btííjeu,
wetm tic 2ícl)fc ücifcíjiviníieí. me ift bet; [l^aujígflc ^alí im
^flanjcnt'eicl)e, í. tic meijícti ^fíanscu ^obcii fiínfbláífi'igc
^lumcnfránjc iinb wcdjfcBrocifc flc^cntc Síáííct?. Síbcv auc^
l^ici'bet ftnte» fíd) einige mei'froíirtigcu 3fuéna^men, Í8. tic
et'ucifci'cn, tvcícíjc Dictíílá'íítrigc ^lumcnfvá'nse unt tt)ccl)fc{étt)cifc
fíchente mät t n ^abcn.
18) ®ic tifoíí)íctonifd)cn ?)3fí(jnjcn íl)ciícn jtd) tcmnací) nx
mi naíiít'íicí)c Síbííjciíungcn, in cinc inií »ici-blaífrigcn ^(umcní
franjen unt cine mií fünfMá'íírigen.
3 m erfiern gaííc ft|en jwei ^cíc^bíá'ífctr ikjcI) atipen tint
innen, in Sfííícfftdjt tei- 2ící)fe tec ^ítimenfraníjc, iint jtocí nad)
recaté «nt íinf^; aííc bier ^ronblá'ífei: tagegen ff^en nad) redjt^
lint (infö, s. bei ten (5 n t ei feren.
Sm íe|fern gaííc ft'nteí ft'd) scnj0í)nítd) ein IBíumenbíaíf,
weldKö man alé ein iingerateS befradjíen fann, tint weíc^eé
tag gvopíc otcr fíeinfíc ift. Síber tiefe« «ngeratc SSíaíí íft
con gans »erfdjíetcncm Urfpninge bei ^^fTanjen mií wedjfeígí
tveife, lint bei ^Panjen mií gegenüber fíe^enten ^íaíícrn. 53ci
ten erfíeren feí)n roir taö crfíc für taffeíbc an, bei ten íe|íeren
i|í eé taé einzige üon tcm Íefíín ^aare, tveídjeS jur (gníwicfeíung
gelangt ifr. Sic ©íelíung eineé foídjen • ftd; auéjeidjnenten
SBíafíg í|í bei t>erfd)ietenen Familien üerfc^ietcn. ©a§ ungeratc
í^eíd)bíatt ft|f nad) innen, cter mií tem Síucfen gegen tic
2íd)fe ter Sraiibc gewantí bei ten Umb c l í a í c n , ten «Perfo^
na ten unt ß a b i a i e n ; fi^t nac^ außen, oter mií tcm
Sííücfen gegen tic «Peripíjetic tcé S3íüíí)enbüfd)cíé gefe^rí bei
ten Seguminofen, bei Ruta, «. f. m. (Se ift gerate t a §
©taubgefap tiefe« ungeraten í?eíc^blaííe« bei Ruta, it)eíd)es tic
bcfanníe Sínna^ming (jii ta« |)i(íí(í beginnt, unt bei ten Um^
317
beííaíen tööjcnigc, n)eld)e« 5ucr(í reif njírt. ©agcgcti ^abc ic^
«ic bcobad)íeí!, taß ta« ungeratc ^clc^bíaíí nad) t;ed)ts otee
línf« fcifc, ivcnigjíen« nid)í normal. ©egení^eiíc ^abc ic^
gefcí)n, tap, wenn bei te» Umbetíaíen, bei Astrantia,
ta« ungeratc ^laíí in irgcnt einer S3lumc n{d)í nad) innen,
foutern nad) ter ©eiíc l)in f íp, tiefe S3íumc fícril oter o()nc
grud)í bíeibí, fo taf ties un« ju einer (Srfícírung tarüber ju
fü()ren fd)einí, warum tic S3íumen hd ten Umbclíaíen
j)oU)gamífd) fínt.
SBcnn ter S?cíd)bíafícr fünf fint unt aífo ein«
terfelbcn uugej5aarí ijí, fo fint auc^ ter ííronbíaíí
ter fünf unt ein« yon tiefen ijí cbenfalt« ungc^jaart.
S)ann ^aí immer ta« unge^^aartc ^cí^bíaíí cinc
t em ungeraten ^ronblaít entgcgcngcfc|íc ©íetí
lung, fo tap, wenn jene« unten, tiefe« oben fi|í,
unt umgcfeí)rt. Sic ^enntnip tiefer Sííegct ijí un»
gemein nü^íid), um ta« S3latt ju cníí
tecEcn, tcnu ofícr« ifl taffelbc iu beitcn franjen
iud)t leid)í ju fintcn. (So fiel)t ^ c t e r j. 58. tap bet
ten .límbelíaíen ta« auperc Síronbíaíí ungcí^aart
ifí, weil C« gcwöl)ntid) ta« gropíc ijí; fd)wíerig ijí
e« tagegen, ta« ungeí>aaríc S?eld)blaíí ju fintcn.
S)ie« mup aber ^icr ta« innerjíc feí)n. (2o fintet
man e« aud), wenn man tic (Síaubfatcn betrad)íeí,
t e r e n inncrjíen man íeid)í für ten jucrjí cnt^íácí»
ten erfcnnt,
®ic (Síeííung ter grud)t íd)einí unabi)ängigcr Don ter
(Sfelíung ter 35íumentt)ei(e, aí« tiefer t?on cinanter, 5U fei)n.
Sie ^eobad)íungen, n:)eld)c id) tarüber gemad)í ^abc, {tnt
furj foígentc:
I ' '
•r